Claude Monet
Francouzský malíř; učil se u E. Boudina v Le Havru; 1857 odešel do Paříže, kde pod vlivem C. Troyona maloval krajiny. Po návratu do Le Havru se seznámil s J. B. Jongkindem. 1862 odjel podruhé do Paříže, kde se v Académie Suisst spřátelil s C. Pissarem v Gleyrové ateliéru s A. Renoirem a A. Sisleyem. Nespokojen s výukou, vystupuje záhy se svými přáteli ze školy a dává se vlastní cestou. Jeho vzorem byl G. Courbet a od 1863, kdy viděl Snídani v trávě, E. Manet, s nímž se osobně poznal 1867. Přátelský vztah obou malířů upevnily schůzky v kavárně Guerbois; 1865 namaloval ve fontainebleauském lese Snídani v trávě, inspirovanou Manetem. Koncem šedesátých let se začal výlučné zabývat krajinou; motivy si vybíral v okolí ústí Seiny. 1870 podnikl s Pissarrem cestu do Londýna, kde je Ch. F. Daubigny seznámil s obchodníkem obrazy Durant-Ruelem; v Londýně poznali oba malíři dílo anglických krajinářů J.Constabla a W. Turnera; na zpáteční cestě se stavili v Holandsku, kde je nadchl japonský barevný dřevoryt. Od 1872 Monet pobýval v Argenteuil, kam za ním dojížděli jeho přátelé. 1874 se podílel na první výstavě sdružení nezávislých umělců u Nadara na boulevardu des Capucins, kde mimo jiné vystavil obraz Impression, soleil levant (Dojem, východ slunce), jenž dal podnět k přezdívce „impresionisté”. Aby překonal finanční tíseň, 1875 rozprodal v dražbě hotelu Drouot své obrazy za směšné nízké částky (100 - 300 franků). Účastnil se výstav impresionistů 1876, 1877, 1878, 1882 a 1886. Za svými krajinářskými motivy zajížděl do Vétheuil, Etrctatu a Bordighery; 1886 se usadil v Giverny, kde rybníček s lekníny v zahradě jeho domu dal podnět k slavnému cyklu Leknínů. 1904-8 zajížděl do Londýna a 1908 podnikl cestu do Benátek. Monet došel uznání již v osmdesátých letech; zemřel jako slavný a zámožný umělec.
Monet byl nejimpresionističtějším ze všech malířů impresionistů; jeho dílo může sloužit jako školní příklad impresionistického stylu, názoru a techniky, přestože ve svém pozdním díle impresionismus překonává osobitým expresívním projevem. Jestliže krajináře z Moneta vypěstovali v jeho mládí Boudin a Jong-kind, mistry malířovy rané doby byli Courbet a Monet; pod jejich vlivem maluje 1865-68 figurální kompozice, v nichž spojoval realistický zájem o obyčejnou každodenní skutečnost se studiem světla v plenéru (Snídané v trávě, 1865 Snídaně, 1868). Ve svém nejvlastnějším oboru, v krajinářství, usiloval Monet na konci šedesátých let podat zrakový dojem, jakým působí výsek krajiny v určité situaci, dané ročním počasím, dnem a hodinou práce; tento dojem se snažil vyjádřit světlými barevnými tóny, nanášenými ve větších nebo menších skvrnách ve shodě s tvary věcí. V této tendenci ho podpořilo poznání anglické krajinomalby v Londýně 1870. Vliv Turnerův je patrný i v obraze Impression, solcil levant (1872), zobrazujícím londýnský motiv; v mlžném oparu zmizely pevné obrysy architektury a břehu, předměty ztratily lokální barvu, ponořeny do namodralé mlhy, z níž vychází slunce. V období argenteuilském (od 1822) vznikly cykly krajin s pohledy na město, řeku a okolní krajinu, v nichž malíř prosvětloval paletu, aby vyjádřil nejjemnější náladové odstíny světelných a atmosférických proměn. Bezprostřednost smyslového pozorování, jehož dosáhl Monet ve svých přístavních motivech z La Grenouillére (1868-69), nahradila postupně v sedmdesátých letech metodická důslednost, s níž rozkládal lokální barvu v drobné skvrny prismaticky čistých tónů. Když se usadil v Giverny, spokojil se s několika motivy z okolí svého domu, k nimž se neustále vracel v přesvědčení, že nezáleží na věcném předmětu obrazu, ale na světelných a atmosférických podmínkách, v nichž ho vidíme. Aby ukázal, že ze stejného motivu, namalovaného za různých okolností počasí, roku, dne a hodiny, vznikne vždy jiné dílo, vytvořil I890-91 cyklus Stohů a Topolů a 1892-94 cyklus obrazů katedrály v Rouenu v mnoha barevných variacích. Rybníček s lekníny v jeho zahradě ho inspiroval k cyklu velkých obrazů Leknínů (Orangerie v Tuilleriích). V pozdním období zvyšoval Monet barevnost svých obrazů, svítivost a velikost barevných skvrn a dospíval stále k volnější kompozici, v níž optický dojem postupné ustupuje subjektivnímu výrazu. Pokládat některé z pozdních Monetových obrazů za projev abstraktního malířství by však odporovalo záměru umělce, který nikdy nepřestal usilovat o podání ryzího zrakového dojmu z přírody. V posledních letech svého života vytváří už jako téměř nevidoucí stařec malířské vize působící jako velkolepé symfonie čistých barev. Nejpronikavější úsudek o přednostech a omezeních Monetova díla podal P. Cézanne: Monet měl jenom oči, ale - bože - jaké oči!
Zdroj informací: Encyklopedie světového malířstvi - Autorský kolektiv pod vedením PhDr. Savý Šabouk DrSc.; nakl. Academia ČSAV 1975
Nejoblíbenější produkty od autora
| Verze produktu | Běžná cena (s DPH) | Akční cena (s DPH) |
|---|
| 30×21cm | 161 Kč | 142 Kč |
| 90×70cm | 1 226 Kč | 1 079 Kč |
Akce
| Verze produktu | Běžná cena (s DPH) | Akční cena (s DPH) |
|---|
| 90×70cm | 1 226 Kč | 1 079 Kč |
| 30×21cm | 161 Kč | 142 Kč |
Akce
| Verze produktu | Běžná cena (s DPH) | Akční cena (s DPH) |
|---|
| 98×68cm | 1 162 Kč | 1 023 Kč |
Akce
| Verze produktu | Běžná cena (s DPH) | Akční cena (s DPH) |
|---|
| 90×70cm | 1 226 Kč | 1 079 Kč |
| 30×21cm | 161 Kč | 142 Kč |
Akce
| Verze produktu | Běžná cena (s DPH) | Akční cena (s DPH) |
|---|
| 70×100cm | 872 Kč | 767 Kč |
Akce
| Verze produktu | Běžná cena (s DPH) | Akční cena (s DPH) |
|---|
| 50×70cm | 484 Kč | 426 Kč |
Akce
